Jak se narodil Alan

Třetí očekávané miminko (druhý plánovaný domácí porod) s sebou přineslo také zatím největší těhotenskou a předporodní přípravu. Nic jsem nenechávala náhodě. Připravovala jsem svoje tělo, duši i mysl zdravou stravou, pohybem, cvičením a uvolňováním pánevního dna, meditacemi, čchi-kungem, kraniosakrální terapií… Také jsem začala studovat na dulu u Amma Dula Akademie. Ne že by to byla cílená příprava k porodu, ale to vše bylo od předchozího porodu jinak. Ačkoli i předchozí porod proběhl doma, trval dlouho a nebyl to úplně jednoduchý a hladce běžící porod.

Nespokojím se s málem a rozhodla jsem se, že další porod prostě proběhne ještě lépe 🙂 Sehnala jsem si nejlepší PA a musela jsem jí trochu přemlouvat, protože to k nám má asi 70 km a přes celou Prahu. Taky jsem si sehnala nejlepší dulu, jednu ze zakladatelek Amma Dula Akademie, Majku Ilkivovou. Nechtěla jsem prostě jen tak někoho, o těhotenství a porodech vím už hodně a potřebovala jsem ženu, která má nejen znalosti a zkušenosti, ale je schopna mě jednak podpořit různými metodami (aromaterapie, rebozo, vizualizace…), je i lektorkou hypnoporodu od Jemného zrození a hlavně je schopna mě podpořit už od začátku porodu a ne že přiběhne od jiného porodu až na poslední chvíli. Chtěla jsem prostě exkluzivní péči 🙂

S manželem jsme už před druhým porodem absolvovali kurz od Jemného zrození. Teď jsme ho chtěli absolvovat znovu, ale protože se považujeme za pokročilé, tak jsme se dohodli na individuálním kurzu u nás doma.

Ke konci těhotenství jsem tedy kromě relaxací a vizualizací ještě absolvovala dvakrát kraniosakrální terapii a individuální automatickou kresbu (kde jsem si vykreslila, že kromě manžela a dětí bude u porodu jen jedna další osoba, nechtěla jsem vědět, kdo to bude).

Ačkoli jsem se snažila udržovat se psychicky v pohodě, tak posledních asi deset dní před termínem bylo náročných. Už jsem prostě chtěla rodit. Ve středu ráno, 5 dní před termínem, mi odešel kousek zátky. Ve čtvrtek ráno jsem se probudila s mokrýma legínama, ale plodovka to podle všeho nebyla. V noci na neděli, což byl den termínu porodu, jsem měla asi dvě hodiny takové přívaly (slovo vlny mi nějak nejde přes pusu), ale přešlo to. Celou neděli jsem byla doma sama, manžel s dětmi u babičky a nic se nedělo.

V noci na pondělí zase přívaly, ráno manžel potřeboval na schůzku, tak jsem mu zatajila intervaly po cca 10 minutách. Zase to přešlo. V noci na úterý opět přívaly po 10-15 minutách. Doufala jsem, že se to rozjede, ale žádný vývoj to nemělo, tak jsem se rozhodla (po předchozích porodech, které začaly večer, trvaly přes noc a den až do dalšího večera) prodýchávat to v leže a v mezičase zkoušet spát. Bylo to dost těžké, ale nad ránem už jsem byla tak vyčerpaná, že jsem doopravdy vždycky těch deset minut v mezičase spala.

Ráno jsem psala dule i PA s tím, že až se něco změní, tak se ozvu. Jenže po probuzení dětí přišla rána, pětiletá dcerka se probudila s vysokou horečkou a bolestí v krku, celá slabá, mátožná, opravdu hodně nemocná. To mě úplně zdrtilo. Nevěděla jsem, jestli chci, aby se miminko narodilo do nemocné domácnosti nebo aby raději ještě pár dní počkalo. Po snídani se nic výraznějšího nedělo, přívaly po 15 minutách, byla jsem unavená a šla jsem si lehnout k dcerce, že zkusím ještě spát.

Když jsem vstala, dohodli jsme se s manželem, že poprosíme dulu Majku, aby přijela a nějak mě podpořila, při nejhorším zase odjede. Dorazila přesně ve 12, byla překvapená, že jsem šla otevřít já a že to u nás absolutně nevypadalo na blížící se porod. Je ale profík a nic na sobě nedala znát. Postarala se pomocí aromaterapie o nemocnou dcerku, namasírovala mi břicho a bedra olejem s EO, připravila vanu a udělala mi asi 45 minutovou vizualizaci na zbavení se strachů. Během toho jsem měla stále přívaly po 15 minutách, stačilo jen párkrát vydechnout a nic víc. Pak jsem zůstala ještě nějaký čas ve vaně. Při vylézání z vany mi praskla voda, do vody, byla úplně čirá a nebyla vůbec vidět, poznala jsem to podle zvuku (už jsem to dvakrát zažila, takže jsem měla jasno). To bylo asi 13:15. Při utírání a oblíkání jsem měla asi tři přívaly, nevím jak často, ale říkala jsem si, že je to asi častěji, že se přece neutírám půl hodiny 🙂

Vylezla jsem oblečená do kuchyně, kde byl ten běžný ruch (tříletý syn, manžel s dulou dělali oběd) a podle toho jak jsem je najednou vnímala jinak, zdálky a zastřeně, jsem usoudila, že chci, aby zavolali PA. Byli překvapení, ale neodporovali a manžel jí hned zavolal, řekla, že vyrazí do 15 minut.

Pak už jsem se v kuchyni spíš opírala o pult, sem tam prodýchávala (netuším jak často), syn si našel pískacího kačera, tak jsem je poslala s manželem na kolo. Dula mi rebozem přivázala termofor na záda – to bylo blaho!

Po chvilce jsem si pustila Afirmace k porodu od Jemného zrození a všechno pěkně běželo. Dařilo se mi dobře prodýchávat, cítila jsem se dobře, spokojeně. Zanedlouho už mi začalo vadit, že je manžel pryč a úpěnlivě jsem ho vyhlížela z okna, dula mu volala, ale nebral to. Fňukala jsem, že to nezvládnu, ať mi někdo pomůže. A ať už přijde PA, že mě určitě zachrání…:) Dula opět přiskočila s éterickým olejem na kapesníčku a svojí podporou. Ve 14:15 mi začalo být vedro, svlékla jsem se a nadobro jsem se usídlila v hnízdě u krbu s výhledem přes francouzské okno ven, kde krásně sněžilo.

Tělo začalo samo tlačit, tak jsem se tomu jen poddala a dost silně jsem hučela. Myslela jsem na miminko, že už budeme brzy spolu, těšila jsem se, jak si ho vezmu do náruče a jak na mě bude koukat. Dula se mi koukla na Landovu značku, a protože nic neřikala, bála jsem se, že tam vidí tak 3 cm. Ona se naopak bála, že když mi řekne, že to vypadá jako 10 cm, že mě to vyděsí (nebyla tam PA ni manžel). Za chviličku dorazil manžel, přes francouzské okno viděl, že už jsem zakleknutá a nahá, tak byl dost překvapený, jaký to nabralo spád za tu asi půlhodinu, co byl pryč.

Pak už jsem jen řvala jako tygr a nechávala miminko sestupovat, tělo tlačilo o sto šest a mým úkolem bylo jen mu nebránit a měnit pozice podle toho jak jsem zrovna cítila. Ten tlak byl ohromný. Říkala jsem si při tom, že už nikdy žádný dítě rodit nebudu 😀 Tříletý syn byl zlatý, hladil mě a ptal se, proč dělám ty zvuky a překvapivě mi to nevadilo.

Dula mi začala nahřívat hráz, díky samovyšetření jsem věděla, že miminko krásně a rychle sestupuje. To mi pomáhalo myslet na něj a nechat se vést.

Za chviličku už koukala hlavička, celá se narodila až napotřetí, pak se miminko otočilo, já si překlekla z jedné nohy na druhou a ještě jen jsem si nahmatala, že má opět šňůru kolem krku, takže tři děti ze tří, to je statistika 🙂  a už tu bylo i tělíčko. 14:56. Překvapivě jsem si ho nezvládla sama chytit (předchozího syna jsem si chytila) jaký to byl fofr, obě ruce jsem potřebovala na opírání se, tak ho dula jen zbrzdila podložkou a přišoupla ho mezi nohama ke mně. Druhý kluk! Vydechla jsem a vzala si ho k sobě. Dula přiskočila s nahřátýma plínkama, já mu trochu promasírovala nožky a už začal frkat. PA dorazila 15 minut po porodu. Nečekaný sníh, dlouhá cesta a ucpaná jižní spojka nám zapříčinila druhý neplánovaně neasistovaný porod. Asi je nám to souzeno 🙂

S miminkem na břiše jsem si užívala naše společné první chvilky, úplně hotová z toho jak hladce a rychle to šlo! Takže příprava se tisíckrát vyplatila 🙂 Placenta chtěla ven, kontrakce byly nepříjemné, ale mně se tak nechtělo zvedat… Do hodiny po porodu byla na pořádné zatlačení venku. Já bez poranění, jen s pár odřeninkami.  Ještě dlouho jsme si všichni povídali, zvážili jsme miminko (3860g), a dala jsem si placentový koktejl než se PA a dula vydaly na cestu domů…

A my s manželem plní vděčnosti za tyto dvě kouzelné ženy jsme se vydali na první kroky v pětičlenné rodině.

 

Martina Hetešová
Mou vášní jsou už několik let přirozené porody a přirozené těhotenství, a proto radím ženám jak prožít přirozeně zdravé těhotenství jako cestu ke krásnému porodu. Můj příběh si můžete přečíst tady
  • Zbavte se konečně svých nevolností!

    V těhotenství opravdu nemusíte zvracet. Chcete vědět jak na to? Stáhněte si EBOOK ZDARMA!

  • Zkuste relaxovat vymalováváním a zároveň vkládat do Vaší mysli pozitivní afirmaci. Stáhněte si ZDARMA mojí malovanou afirmaci!

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky