Můj příběh

Mou vášní jsou už několik let přirozené porody a přirozené těhotenství, a proto radím ženám jak prožít přirozeně zdravé těhotenství jako cestu ke krásnému porodu.

Mám za sebou už tři těhotenství a jsem maminkou dvou úžasných dětí. V současné době už vím, že valná většina běžných i méně běžných těhotenských obtíží je řešitelná vcelku jednoduše bez využití medikace a lékařských zákroků. Dbám o svoje tělo, duši i mysl tak, abych si mohla těhotenství a porod užít, ne jen přežít. Při jakémkoli náznaku potíží nebo nerovnováhy si umím zase přírodními metodami pomoci nalézt zpět své zdraví a rovnováhu.

Umím pomoci (nejen) sama sobě s téměř jakýmikoli těhotenskými potížemi a díky tomu se připravuji na hladký, přirozený a krásný porod. Vím jak si v těhotenství udržet energii a dobrou náladu. Znám fyziologii těhotenství a porodu a vím, co se s mým tělem a miminkem v dané situaci děje. Umím komunikovat s miminkem a vím, že hned od začátku těhotenství jde o samostatnou bytost. Vím jak se miminko vyvíjí a vím co v dané situaci oba potřebujeme, abychom byli zdraví a spokojení. Konečně jsem si jistá sama sebou a svým tělem a dokonce dokážu mít stejnou víru i v miminko. Vím, že přirozeně zdravé těhotenství je nejlepší cestou ke krásnému přirozenému porodu a vím jak si k přirozeně zdravému těhotenství dopomoci sama, navzdory svému lékaři.

V předchozích těhotenstvích to ale bohužel bylo úplně jinak.

Ačkoli jsem věděla, že těhotenství není nemoc, někdy jsem si vážně nemocná připadala. Vše začalo vlastně hned na začátku prvního těhotenství, když mi začalo být špatně od žaludku a bolelo mě břicho. Byla jsem překvapená, že nevolnosti nemám jen ráno, ale celý den. První těhotenství skončilo potratem v 11. týdnu a dodnes jsem tomuto andílkovi vděčná za nakopnutí.

Naštěstí jsem brzy opět otěhotněla. Tentokrát už jsem věděla, že chci žít zdravě a zároveň bez léků, ale také jsem nechtěla denně zvracet a jen doufat a čekat až se to zlepší. Běžne dostupné rady nepomáhaly a nevěděla jsem co víc bych mohla vyzkoušet. Byla jsem příšerně unavená a připadala jsem si nemocná. U doktorky jsem začala podstupovat spoustu vyšetření, odběrů a většinou jsem vůbec netušila proč ani jak s výsledky naložit. Později jsem měla nízký hemoglobin a věřila jsem, že existuje i jiná cesta než brát předepsaný doplněk stravy s možnými nežádoucími účinky, ale nevěděla jsem jaká.

Na internetu bylo pár kusých informací jak si pomoci stravou, ale žádné komplexní informace, které by neřešily vše léky nebo komerčními doplňky stravy jsem nenacházela. Ztrácela jsem svou víru a plácala se mezi touhou prožít těhotenství přirozeně a tlakem své lékařky. Ve druhém trimestru jsem měla být na vrcholu sil, ale místo toho mi začalo tvrdnout břicho tak moc, až jsem skončila na nemocenské. Opět jsem dostala jen předpis na doplněk stravy a tentokrát k tomu ještě výhružku hospitalizace, pokud nebudu dodržovat klidový režim. Začala jsem se opravdu bát, že předčasně porodím, a počítala dny a týdny, které ještě musím vydržet, než se miminko narodí. Klidový režim se ale kupodivu nevztahoval na častá nepříjemná vnitřní vyšetření a obíhání doktorů kvůli vyplnění všech políček v průkazce. Začal mi růst tlak a opět jsem si vyslechla jen pár výhružek, že to nevypadá dobře.

Porodu jsem se sice nebála, ale hororové příběhy z okolí mi na klidu moc nepřidávaly. Snažila jsem se na porod připravit jak nejlíp jsem uměla, ale vlastně jsem moc nevěděla jak to uchopit, ačkoli jsem tušila, že budu potřebovat něco jiného než “psí dýchání”. Z příběhů kamarádek jsem věděla, že jsem na tom vlastně ještě dobře – hospitalizace a vyvolávání porodu kvůli vysokému tlaku, oxytocinové zátěžové testy, nařízená antibiotika při porodu kvůli streptokokovi, otoky nohou a celého těla a bohužel následně i zpackané porody nebyly vůbec výjimkou.

Já chtěla ale krásný, přirozený porod, žádná jatka, takže jsem stále hledala a hledala nejrůznější informace a většinu času jsem měla hlavu jak pátrací balón. Neměla jsem se koho zeptat, protože jsem dostávala odpovědi, že se to musí vydržet nebo že nemám vymýšlet blbosti a poslouchat doktory. Byla jsem zmatená a přestávala jsem důvěřovat svému tělu, že zvládne přirozeně a krásně porodit moje miminko, když už v těhotenství má tolik neduhů. Byla jsem z toho psychicky hrozně vyčerpaná - neustálé hledání odpovědí a zjišťování, že skoro nic není tak, jak mi tvrdí moje gynekoložka. Zároveň jsem ale nevěděla, jak to tedy vlastně je a čemu můžu nebo nemůžu věřit.

Nakonec jsem porodila zdravou holčičku, vaginálně, ale k přirozenému porodu to mělo opravdu daleko. Vlastně to byla spíše hororová scéna, která se ani vzdáleně neblížila mému porodnímu přání. Nedokázala jsem to přijmout a studovala ještě víc než předtím, při uspávání dcerky v šátku jsem přečetla ještě mnoho a mnoho knížek týkajících se nejen těhotenství a porodu, ale i aromaterapie, psychosomatiky a seberozvoje. V noci, když dcera spala jsem koukala na záznamy z kurzů a seminářů, absolvovala jsem několik webinářů, učila jsem se meditovat a rozumět sama sobě…

Do dalšího těhotenství jsem šla o dost více vyzbrojená informacemi, ale stále bylo hodně co zlepšovat. Stále jsem se vzdělávala za pochodu, absolvovala další dva kurzy týkající se přirozeného těhotenství a porodu a seberozvoje, studovala jsem statistiky, doporučení WHO, zajímala jsem se o přírodní medicínu a psychosomatiku.

Třetí těhotenství bylo výrazně klidnější než druhé, ačkoli jsem byla stále pouze na cestě sama k sobě. Na konci těhotenství jsem si ale už dokázala pomoci sama a hlavně jsem byla výrazně víc v klidu, sebevědomá, s důvěrou ve své tělo a své miminko, těšila jsem se na porod… Porodila jsem naprosto přirozeně, doma, zdravého syna. Teď se připravuji na čtvrté těhotenství a až teď vidím, kolik jsem toho ani při předchozím těhotenství ještě nevěděla. Vidím jak moc velký vědomostní posun jsem od druhého porodu ještě stihla udělat.

Po téměř 5 letech intenzivního samostudia vím, jak moc s námi naše tělo nejen v průběhu těhotenství komunikuje a když mu rozumíme, můžeme mu už od začátku připravit adekvátní podmínky ke zrození nového života. Vím, jak se zbavit spousty problémů, které by lékaři řešili v lepším případě komerčními doplňky stravy, v horším případě léky s nežádoucími účinky. Vím, jak si ulevit v situacích, které lékaři vůbec neberou na vědomí. Vím, jak se udržet v psychické pohodě a jak vystoupit ze zajetého kruhu “generačních potíží”. Vím, že přirozeně zdravé těhotenství je nejlepší cestou k přirozenému a krásnému porodu a že poskytuje výborné podmínky pro zrození spokojeného a šťastného miminka.

A protože se kolem mě zase pohybuje hodně těhotných a většina z nich trpí nebo trpěla na nějakou formu těhotenských nevolností, napsala jsem ebook s radami jak konečně překonat těhotenské nevolnosti.