Aha, já vážně neumím dýchat!

Věděli jste, že většina lidí západní civilizace neumí dýchat? Nebo alespoň ne tak, aby to byl plný ozdravující dech, který se dostane do všech tkání v těle. Většina z nás dýchá jen dost na to, aby neumřela. Ale zdaleka ne dost na to, abychom se dechem dokázali přirozeně uzdravovat a regenerovat. Já mám za sebou jeden AHA moment.

Jsem celý život stažená, dýchám neslyšně a neviditelně, často tajím dech. Když jsem se učila správně dýchat, trénovala jsem to co nejčastěji během dne, abych to dostala pod kůži. A zkoušela jsem to trénovat i při menším fyzickém výkonu – což byla v tu chvíli chůze v lese do prudkého kopce.

No a stalo se, že se mi úplně rozbřesklo. Plné plíce čistého vzduchu způsobily to, že jsem najednou viděla jasněji a slyšela ostřeji. Jako bych právě vylezla z nějaké bubliny. A ke všemu jsem nahoře na kopci byla jen lehce zadýchanější, nohy vůbec nebolely a nebyla jsem totálně rudá jako vždycky dřív. Aha, takže já vážně doteď neuměla vůbec dýchat!

A dýchání při porodu? To je naprostá tragédie. Mám pocit, že ti, kdo propagují a učí těhotné tzv. psí dýchání nikdy nesportovali a ani nedobíhali autobus. Dokážete si představit, jak podáváte svůj nejlepší atletický výkon a přitom dýcháte povrchově a krátce jako pes? Dokážete si představit, že by se tak rozdýchávali atleti na olympiádě? 😀

Je to totiž právě naopak. Vytrvalostní běžci se učí dýchat pomalu a dlouze, aby dostatečně zásobovali kyslíkem všechny tkáně po celou dobu výkonu. Atleti před výkonem udělají pár hlubokých nádechů a výdechů pro soustředění a maximální výkon svalů. A u porodu je to stejné. Vaše tělo a vaše miminko potřebuje před tím největším výkonem na světě, kdy se narodí nový život, taky dostatek kyslíku. A psí dýchání vám způsobí leda tak hyperventilaci a mdloby, což se při porodu celkem nehodí.

Jak se tedy správně dýchá? Nejlíp se to trénuje samozřejmě v klidu, vleže nebo ve stoje.  Začněte se soustředit na svůj dech a uvolněte celé tělo. Soustřeďte se na výdech, abyste vydechli opravdu úplně všechen vzduch z plic, klidně i vědomým stažením břišních svalů. Když máte pocit, že máte vydechnuto, ještě tam určitě maličko vzduchu zbylo. Vydechněte i ten 😉

Nádech nechte zatím být a kontrolujte výdech. Hlavně nikam nespěchat. Nemusíte si při dýchání počítat, jen prostě vnímejte ten výdech.

Položte si ruce na břicho, ať cítíte, jak vydechujete a jak se Vám stahuje břicho. A při nádechu se zase roztahuje. Nejdelší část nádechu jde do břicha, zbytek do hrudníku. No, a to je v podstatě to ono. Jakmile umíte při dýchání dostat všechen vzduch z plic ven, máte výrazně větší kapacitu pro ten čerstvý. Najednou je dýchání mnohem více osvěžující a uzdravující.

Trénujte při čekání na autobus nebo ve frontě v obchodě, postupně i při chůzi a jiném pohybu. A že máte větší břicho a už se Vám špatně dýchá? O to víc je potřeba umět dýchat efektivně a neschovávat si v plicích starý vzduch. O to víc potřebujete místo pro ten nový.

A co u toho porodu?

Překvapení na závěr zní:

„Miminko nemusíte vytlačit, můžete ho jen vydýchat.“

I při druhé době porodní totiž často stačí soustředit se na výdech a zůstat myšlenkami ve svém břiše.  Trénovat můžete, když jdete na velkou. Taky nemusíte tlačit, jen se uvolnit a dýchat. Zkuste to 😉 Ale to jsme trochu odbočili. Pokud chcete i při porodu zásobovat dostatečně kyslíkem nejen svoje tělo, ale i miminko, s povrchovým dýcháním to nepůjde. Zapomeňte na filmy a možná nějaký špatný předporodní kurz a dýchejte tak, jak Vaše tělo potřebuje. Tak, jak je to přirozené.

Martina Hetešová
Mou vášní jsou už několik let přirozené porody a přirozené těhotenství, a proto radím ženám jak prožít přirozeně zdravé těhotenství jako cestu ke krásnému porodu. Můj příběh si můžete přečíst tady